Podle mnohých odborníků dnes zažíváme krizi mužství a otcovství. Kde jsou kořeny těchto problémů a jaké jsou možnosti jejich řešení jsou jen některé z otázek, nad kterými se bude zamýšlet Mgr. Jiří Koun v on-line přednášce na téma „Soumrak mužů?“.
Vysílání začne v pondělí 27. února 2023 v 19 hodin a pustit si ho můžete zde.
Přednášku organizuje sbor Církve adventistů sedmého dne v Českých Budějovicích – více o jeho aktivitách najdete na webových stránkách nebo Facebooku.
Nabízíme vám ohlédnutí za činností Dobrovolnického centra ADRA České Budějovice, a to za poslední čtvrtletí uplynulého roku 2022. Jak to tak bývá, závěr roku je velmi bohatý na události. A je to moc dobře! Vyzkoušeli jsme si během covidového lockdownu, že věci, které bereme jako samozřejmost, se mohou stát vytouženou vzácností. Tak jsme v Adře Pánu Bohu moc vděční za všechny ty krásné aktivity, které jsme mohli společně pro druhé vykonat. A teď pěkně popořádku…
Čtvrté čtvrtletí jsme otevřeli trochu netradičně celorepublikovým ADRA během, který nesl podtitul „Běžím proti samotě“. Osamělost a samota jsou produkty této doby a dotýkají se spousty lidí okolo nás. A tak téma ve společnosti zarezonovalo. Do benefičního běhu na podporu dobrovolnictví v regionech se zapojilo přes 800 běžců a vybralo se 263 730 Kč! V budějovické Stromovce jsme se k běhu připojili v úterý 4. 10. a prožili jsme spolu odpoledne v krásné atmosféře.
Velkým tématem našeho DC je rozvoj dobrovolnictví v domácnostech. V současné době máme 10 pilotních domácností a rádi bychom se dostali v průběhu příštího roku na 15–20. Máme radost, že jsme se dvěma klientkami mohli oslavit jejich životní jubilea a popřát jim ke kulatým narozeninám. Je úžasné vidět, že si člověk může zachovat radostnou mysl a eleganci i ve věku, který začíná osmičkou!
Ukrajinské komunitní centrum Nadija se přestěhovalo v říjnu do nových prostor. Stále úspěšně fungují kurzy českého jazyka díky Marušce Baidalové a konverzační setkávání díky našim vytrvalým dobrovolníkům. Protože je o kurzy i konverzace stále zájem, plánujeme k radosti účastníků pokračovat až do června 2023.
Na konci října se tradičně všichni vedoucí českých dobrovolnických center vypravili do Prahy na setkání s administrátory Českého sdružení CASD, aby odprezentovali činnost ADRY v jednotlivých regionech. Je to vždy obohacující setkání, kdy se vzájemně potěšíme a povzbudíme. Poslední říjnovou středu naopak do Českých Budějovic zavítalo vedení ADRY zastoupené panem ředitelem Radomírem Špinkou a vedoucím dobrovolnických center Petrem Adamusem. Strávili jsme společně milý čas nejen v naší Adře, ale také v ukrajinském centru Nadija a v neposlední řadě s našimi dobrovolnicemi a jejich klientkami v Domově pro seniory Hvízdal.
Listopad byl kromě všeho jiného ve znamení třech důležitých akcí. V prvním týdnu se konala velká podzimní supervize. A tak se Čajovna mohla zaplnit našimi milými dobrovolníky. Hlavním hostem večera byla Miroslava Illetšková – zástupkyně ředitele a vedoucí ekonomického oddělení organizace ADRA. Provedla nás důležitými událostmi roku 2022 a ohlédla se také za setkáním finančníků poboček ADRY z celého světa, které se letos v říjnu uskutečnilo v Praze. Supervizní aktivitou nás tradičně provedl Petr Adame, který se tentokrát zaměřil na téma vděčnosti. Druhou akcí, která se v listopadu koná pravidelně každý rok, byla třídenní porada vedoucích všech center ADRY. Setkali jsme se nedaleko Nového Města na Moravě. Cílem bylo zrekapitulovat uplynulé období a naplánovat kapacity i finanční zdroje na další rok. Na konci listopadu jsme v Adře přivítali zástupce neziskových organizací z Jihočeského kraje. Pod záštitou Národní asociace dobrovolnictví jsme uspořádali Kulatý stůl jihočeských organizací pracujících s dobrovolníky. Díky této platformě můžeme vzájemně sdílet svoje zkušenosti, plánovat společné aktivity na podporu dobrovolnictví v našem regionu a zkrátka probrat, co nás trápí i těší.
Prosinec! Měsíc, který je každý rok nejintenzivnější. 5. prosince všechna dobrovolnická centra oslavila (většinou prací 😊) Mezinárodní den dobrovolníků. Hned na to se dobrovolníci převlékli do kostýmů a vyrazili připravit Mikulášskou besídku. U nás jsme nachystali rovnou dvě nadílky – jednu pro babičky a dědečky v Domově pro seniory Hvízdal a druhou pro ukrajinské děti v Komunitním centru Nadija. Je velkou předností přinést trochu radosti k lidem, kteří to potřebují. Je jedno, jestli ji přinášíte těm, kterým je osm nebo osmdesát. Ta vděčnost v očích je úplně stejná!
Před Vánoci jsme po dvouleté pauze opět otevřeli ADRA stánek na adventních a staročeských trzích v Českých Budějovicích. Díky široké základně opravdu šikovných dobrovolnic jsme měli stánek opět plný nádherných ručně vyráběných výrobků a dobrůtek. Kromě toho, že jsme „vyfasovali“ nejstudenější týden v roce, nás trochu potrápilo, že náš stánek byl na jiném místě než v předchozích letech, a tak nás našlo méně lidí, než jsme doufali. Ale díky věrným odběratelům našich krásných výrobků bude i tento rok příspěvek na rozvoj dobrovolnické služby dostatečný.
Díky štědrému daru vitamínu C, který dostala všechna dobrovolnická centra ADRY, mohou podpořit svoji imunitu nejen naši klienti a zaměstnanci v přijímajících organizacích, ale také všichni Adráci, dobrovolníci a klienti UKC Nadija. Máme radost, že i tentokrát se s námi do vyrábění vánočních přáníček pro babičky a dědečky zapojili žáci některých místních základních a mateřských škol. A tak kromě „Céčka“ naše klienty potěšila i osobní přáníčka od dětí. Milým finálem loňského roku byl tradiční vánoční koncert v českobudějovickém sboru CASD, kam kromě svých přátel a rodin zveme také všechny dobrovolníky. Chceme jim nabídnout možnost zastavit se v předvánočním spěchu a zaposlouchat se do připravených písní a duchovního slova. Ne všichni mají ale možnost přijít na koncert osobně. Mám na mysli hlavně naše klienty. A tak se každý rok s vánočním programem, naším kazatelem a skupinou Za Světlem třeba za těmi z Hvízdalu vypravujeme osobně.
Dobrovolnická služba může mít různé podoby. Radujeme se ze všech dobrovolníků. Dávají to nejcennější – svůj čas, energii, schopnosti… Každý je jiný, a tak přináší jiné obohacení. Někdo pravidelně navštěvuje klienty v zařízení nebo v domácnosti. Někdo pro ně připravuje programy – od cestopisných přednášek, přes aktivizaci pomocí reborn panenek nebo krásných poníků, po kurzy vaření kávy. Jiní zase pomáhají s akcemi, které pro klienty chystáme. Další dobrovolníci přiloží ruku k dílu přímo v našem centru a tak mohou fungovat věci, které by jinak byly nad síly jednoho vedoucího pracovníka.
Zkrátka z celého srdce DĚKUJI VÁM VŠEM za přízeň, podporu praktickou i finanční, za vaše modlitby. Bez Božího požehnání a vedení by to celé nedávalo smysl. Na závěr připojuji pro povzbuzení vaše i moje zaslíbení z Davidova Žalmu 37,3-5: „Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.“
Iva Kyselová, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA České Budějovice
Více informací o tom, co se v centru děje, najdete na webu, FB a Instagramu:
V úterý 14. února proběhne v rámci Národního týdne manželství v prostorách pražského SafePointu od 18.00 hodin přednáška s názvem „Pornografie jako okořenění partnerského života?“
Ať už je váš sexuální život jakýkoliv, možná jste někdy slyšeli nebo četli větu: „Okořeňte svůj sexuální život pornografií.“ Dokonce spousta lidí bere pornografii jako zdroj inspirace pro svůj sexuální život. A tak se v semináři podíváme na to, jaký vliv tedy může mít pornografie na náš partnerský vztah a na náš sexuální život.
Tématem nás provede Pete Lupton, zakladatel a ředitel organizace NePornu, která již od roku 2018 rozšiřuje povědomí o problematice pornografie a pomáhá těm, kteří jsou na pornografii závislí.
14. února 2023 od 18.00
SafePoint, Vítkova 13, Praha
Vstup zdarma
Teplota vody v lednové Vltavě se pohybuje okolo 5 °C. I přesto se Karolína s Terezou rozhodly vydat na cestu Ježíšových učednic a v těchto vodách přijaly na začátku roku křest ponořením.
Jejich cesta začala shodně na sociálních médiích. Terezu zaujal křesťanský obsah na online profilu kazatele Pavla Edera na síti TikTok, Karolínu oslovily tytéž příspěvky na síti Instagram. Následná nabídka společného studia základů víry je spolu s dalšími šesti zájemci přivedla k přípravě ke křtu.
Jednalo se již o druhou událost křtu od vzniku pražského společenství SafePoint v září 2022 (zpráva z prvního křtu zde). Další křty jsou v plánu na červen 2023.
www.instagram.com/safepointpraha
Jevgenij Cheban je kazatelem Církve adventistů sedmého dne v Praze. Má na starost dva sbory převážně ukrajinských věřících. Do toho většího, v počtu přibližně sto šedesáti lidí, přicházejí také Bělorusové, Rusové a Moldavané. Menší „sbor“, založený minulý rok, tvoří z devadesáti procent uprchlíci. Péčí o věřící této skupiny byl pověřen, spolu s Jevgenijem Chebanem, rovněž uprchlík arménského původu, Avetik Darbinian. Ten dorazil do naší země měsíc po začátku války na Ukrajině z Charkovské oblasti se svou ženou a jejich čtyřmi malými dětmi.
Ukrajinské sbory mají z pochopitelných důvodů svá specifika, a to nejen proto, že bohoslužebným a pro všechny účastníky srozumitelným jazykem je ruština. Do většího sboru v pražských Kobylisích, v budově vlastněné církví, přicházejí rodiny, které se usadily v Praze často mnoho let před začátkem války. Do České republiky přišli za prací a většina z nich se v ní již dobře integrovala. Znalost češtiny pro ně nebývá problémem, mají zaměstnání a všichni mají své bydlení. I Jevgenij Cheban s rodinou dorazil do naší země před mnoha lety. Když ho pak v roce 2015, po odchodu kazatele Andriye Shamraje, oslovilo vedení církve, aby se ujal duchovenské péče o ukrajinský sbor, výzvu přijal. Sbor žil svým obvyklým způsobem. Sobotní rána vyplňovalo společné studium textů bible inspirované pravidelnými lekcemi sobotní školy. Pak následovala bohoslužba Slova, doprovázená nejen zpěvem shromáždění, ale i zpěvem různých pěveckých uskupení. Čtyřikrát do roka, jak je v naší církvi zvykem, byla i v ukrajinském sboru vysluhována večeře Páně. Kromě pravidelných bohoslužeb, probíhajících každou sobotu, se během týdne pořádaly v modlitebně misijní aktivity, akce pro děti i další setkání určená nejen pro členy sboru, ale i pro jejich přátele.
Pak však přišla válka. Všechny velmi citelně zasáhla. Mnoho členů sboru mělo ve válečné zóně své nejbližší příbuzné. Není proto divu, že jejich pomoc směřovala ze všeho nejdříve právě k nim. Během několika týdnů praskala budova sboru ve švech. Aby se mohli sobotní pobožnosti zúčastnit všichni, rozhodlo vedení sboru uspořádat další setkání i odpoledne. Ve skutečnosti nešlo samozřejmě jen o navýšení bohoslužebných setkání, ale stále více práce bylo i během týdne, což znamenalo pro kazatele vyčerpávající nasazení. Velkou pomocí se mu naštěstí stali nově příchozí členové církve, kteří už ve svých domovských sborech zastávali různé služebnosti. Tím pomohli usnadnit nesení odpovědnosti kazatele za skutečně hektickou činnost sboru. Nicméně ani s touto podporou nebyla situace dlouhodobě udržitelná, a proto bylo v polovině roku rozhodnuto, že se vytvoří nová skupina, a to na Praze 5. Dnes se v ní k pravidelným bohoslužbám schází přibližně šedesát až sedmdesát lidí.
Do pomoci uprchlíkům se zapojilo i vedení církve, především zřízením databáze, jež evidovala nabízenou pomoc různého druhu, ubytováním počínaje, přes poskytnutí potravin či léků a pomocí při vyřizování administrativních záležitostí spojených se zajištěním pobytu konče. Jevgenij Cheban říká: „Na začátku uprchlické vlny jsme se setkávali téměř každý den s předsedou Česko-Slovenské unie Církve adventistů sedmého dne, Mikulášem Pavlíkem, a také s předsedou Českého sdružení církve, Vítkem Vurstem, abychom společně s nimi hledali možnosti pro zajištění účinné pomoci těm, kteří přicházeli do České republiky v chvatu, často i bez těch nejzákladnějších potřeb k životu. Církev nám pomáhala nejen financemi, ale zajistila i bohoslužebné tiskoviny potřebné pro sobotní školu. Jejím prostřednictvím jsme od ředitele Domu Bible, Pavla Nováka, obdrželi také Nové zákony v ukrajinštině. I díky její výrazné pomoci se chod sboru nezastavil. Byli jsme tak schopni během několika týdnů pomoci přibližně šesti stům uprchlíků nejen z řad členů církve. Přímo ve sboru se začalo také brzy s výukou češtiny. Pod vedením šesti kvalifikovaných učitelů češtiny probíhala dva a půl měsíce intenzivní výuka českého jazyka v šesti skupinách s přibližně pětadvaceti účastníky v každé z nich. V té době se také podařilo zajistit pro rodiny uprchlíků přísun potravin z Potravinové banky a od dalších dárců rovněž léky a vitamínové doplňky.“
Situace s přílivem uprchlíků se stabilizovala. Další pomoc však zůstává nezbytná. Jen se přesunula do jiné oblasti. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Život pro takové neúplné rodiny bývá nesnadný i za normálních okolností. Situaci ukrajinských žen a jejich dětí ztěžuje vědomí, že většina jejich mužů je na frontě. Strach o ztrátu života jejich nejmilejších je pochopitelný. Proto zdejší ukrajinský sbor poskytuje během týdne pravidelnou odbornou psychosociální pomoc právě matkám s dětmi. Zajišťuje pro ně také doprovod překladatelů při cestách na úřady. Dobrovolnická pomoc členů sboru se v současnosti orientuje na doprovázení při hledání práce, při sepisování smluv na odběr elektřiny a plynu, při zakládání účtu v bance. Dobrovolníci pořádají pro ženy s dětmi výlety za město, pomáhají uspořádat oslavy narozenin dětí, zvou a doprovázejí je na další společenské akce.
Jevgenij Cheban zdůrazňuje, že členům svých sborů připomíná, že je navzdory tomuto času bolesti a trápení spousta důvodů k vděčnosti, a dodává: „O vaší zemi se říká, že je zemí ateistů, ale taková míra křesťanské pomoci a lásky, s jakou jsme se setkali právě u vás, nás nejen vždy znovu překvapí, ale naplňuje nás vděčností a jistotou, že nejsme v tomto světě ztraceni. Není samo sebou, že právě ve vaší zemi našly tisíce ukrajinských uprchlíků bezpečné místo k přežití. Pravda, pro většinu z nich se vaše země nestane domovem. Převážná část uprchlíků se chce vrátit domů. Přesto vaše praktická pomoc je dokladem, že vám bolest druhých není cizí, že nám ji pomáháte nést.“
A tak se dál, nejen v sobotu, otevírají dveře dvou modliteben ukrajinských věřících, v nichž ti, kteří tam zavítají, stále nacházejí a jistě i v příštích dnech najdou jak své místo, tak i účinnou pomoc. Díky za ně.
