V podzimních prodloužených víkendech 25.–28. září a 28.–31. října proběhl na Sázavě seminář Modlitba a Boží vůle v mém životě. Zářijový se sborem Sedlčany, říjnový pak pro sbory Benešov, Příbram a další zájemce ze Sedlčan. Dopoledne byl duchovní program, odpoledne výlety a odpočinkový režim.
Duchovní program byl postavený na zážitkové pedagogice a účastníci si mohli prožít např. strom vděčnosti, šachovnici, jízdu na motorce, řeku života, čertovu brázdu, koláč modlitby, audienci u Krále, let vrtulníkem a mnoho dalšího. Program je vhodný nejen pro členy církve, ale i pro teenagery a přátele.
Odpolední výlety pomáhaly kompenzovat emoční a mentální náročnost programu. Přes jeho dopolední intenzitu se účastníci vraceli zpět nabití energií a odpočinutí.
Zářijového programu se účastnila rodina, která se ze Sedlčan přestěhovala do Ostravy. Program je tak nadchl, že se rozhodli realizovat jej v ostravském sboru. Na jejich popud vznikl podrobný manuál s programem, který je k dispozici u Jana Libotovského, koordinátora oddělení evangelizace církve adventistů (libotovskyjan@casd.cz).
Tři zkušenosti účastníků:
Co mi dala víkendovka na Sázavě: Naučila jsem se být vděčná každý den za maličkosti, které beru v mém životě jako samozřejmost. Poznala jsem, jak nerada se zbavuji starého způsobu života a jak mi v tom pomáhá modlitba.
Lucie
Tyto 4 dny, které jsme mohli prožít na krásném místě kampusu teologického semináře, pro mě byly velmi silné. Vše to do sebe úžasně zapadlo. Všude kolem byla krásná příroda a už zde jsem vnímala obrovské Boží požehnání v tom, že jsme po celou dobu měli úplně jasné slunečné počasí, i když po ránu někdy mrazivé, ale nádherné. A díky tomu, že v programu byl dostatek volného času, jsme mohli každý den chodit na procházky v nádherné podzimní přírodě, kde ve mně mohly doznívat hluboké načerpané myšlenky ze společného programu.
Samotný program byl velmi ucelený a musím říct, že mě od prvního dne velmi vtáhl. Rozhodně to nebylo jen nějaké poslouchání “suché“ přednášky. Bylo to pro mě velmi živé a zároveň velmi silné a hluboké. Kdo chtěl, mohl se v průběhu na cokoli zeptat nebo k tématu něco sdílet. A kdo chtěl, mohl se pokusit na položenou otázku také odpovědět, takže jsme řešení mohli hledat společně. Bylo pro mě velmi inspirativní slyšet různé názory a každý si z toho odnesl to, co sám potřeboval. Prožívala jsem zde momenty, které se mnou častokrát až zatřásly svojí intenzitou a já si něco nového pro sebe při tom uvědomila. Díky velmi dobrému konceptu jsem zde mohla prožít velmi hluboké emoční prožitky, a tím posílit a úplně novým způsobem ukotvit svojí víru v Pána Boha a získat naprosto nový rozměr svého duchovního prožívání. Mimo jiné jsem zde také učinila svůj veřejný závazek vytvořit si vlastní deník vděčnosti, do kterého si teď každý den zapisuji, za co jsem vděčná a naplňuje mě to velkou radostí. Díky tomu se mi i nepříjemné věci, které se ten den stanou, zvládají mnohem lépe.
Myslím, že vše, co jsem tam prožila, ve mně bude ještě dlouhou dobu doznívat. Cítím, že díky tomu, co jsem vnitřně prožila, jsem schopná dělat změny v mém každodenním životě, po kterých jsem hluboko v nitru již delší dobu toužila, ale nedařilo se mi je zrealizovat. Zde jsem si uvědomila, kam skutečně směřuji a co je pro mě v mém životě to podstatné, co opravdu nechci minout.
Chtěla bych také velmi poděkovat Pavlovi, že nás pozval a že něco takového vytvořil a zorganizoval.
Marta
Program víkendu byl zaměřený na prohloubení osobního vztahu s Bohem prostřednictvím studia textů Božího slova a modlitby. Každý večer jsme dostali za domácí úkol přečíst 20x jednu pasáž písma, kterou jsme následující dopoledne společně studovali a sdíleli své poznatky. Následně jsme měli možnost prohloubit porozumění biblickému poselství prostřednictvím simulačních technik a bohatých reflexí.
Vrcholem programu byla venkovní aktivita s názvem čertova brázda, kde jsme si na cca 5km trase lesem mohli uvědomit sami sebe a taky to, jak nás Bůh vede ze smrti do života. Protože nám přálo krásné slunečné počasí, vyráželi jsme také každé odpoledne na procházky do okolní přírody. Večery byly volné, a tak byl prostor i k odpočinku a vzájemnému poznávání se.
Jsem Pánu Bohu vděčný, že jsem mohl přijmout další výzvu k dobrodružství života s ním navzdory svým nedostatkům. Díky za koncept, který pro nás připravil kazatel Pavel i přátelskou a přijímající atmosféru, kterou přispěli všichni zúčastnění. Hřejivé prostředí dotvářeli svými teplými jídly i naši kuchařští dobrovolníci Hanka s Petrem. Díky patří také církvi za skvělé zázemí teologického semináře, včetně jeho vždy ochotného správce Romana. Modlím se, aby rozhodnutí, která jsme tu udělali, mohla přinést požehnání našim rodinám, sboru i místům, kde nás Pán chce mít.
S přáním pokoje, TK
