Rubrika: České sdružení

  • LightHouse: Nové mezinárodní společenství v Praze září pro Krista

    LightHouse: Nové mezinárodní společenství v Praze září pro Krista

    18. října 2025 je datum, které se zapíše do historie Církve adventistů sedmého dne v Praze. V prostorách sboru Praha-Michle – Bethany proběhlo slavnostní založení nového mezinárodního sboru s výstižným názvem LightHouse (Maják). Sobotní dopoledne bylo naplněno pokojem, radostí a silným vědomím povolání ke službě šíření evangelia všem lidem různých národů a jazyků, což se přímo odráží v DNA nového společenství.

    Mezinárodní rodina s angličtinou v srdci

    Sbor LightHouse je od počátku skutečně globální rodinou. Tvoří jej věřící z více než 20 národností, kteří sdílejí společnou víru a kulturu. Hlavním jazykem bohoslužeb a komunikace je angličtina, což z LightHouse činí unikátní otevřené společenství pro cizince, studenty a všechny, kteří hledají křesťanský domov v Praze.

    Vedení sboru bylo při této příležitosti oficiálně ustanoveno. Kazatelem sboru je br. Eric B. Dunn, ordinovaným kazatelem br. Zdeněk Martasek a starší sboru br. Augustin Yeboah.

    Kázání o světle a soli

    Důležitou součástí slavnosti bylo kázání br. Víta Vursta, předsedy Českého sdružení CASD. Jeho poselství o světle a soli připomnělo nově vznikajícímu sboru základní biblickou výzvu: být viditelným a vlivným elementem ve společnosti. Svou přítomností podpořili událost i členové hostitelského sboru Bethany.

    Slova kazatele: Domov, Maják a Povolání

    Nejvýraznějším momentem soboty byl projev kazatele Erica B. Dunna, který hovořil o vizi a poslání sboru. Jeho slova, která citujeme beze změn, se stala základním kamenem identity LightHouse:

    „Věřím, že tento sbor se snaží být domovem daleko od domova — malým kouskem nebe, kde má své místo každý, kde lidé znají tvé jméno a rozumějí tvým zápasům. Místem, kde jsi milován, vnímán a je o tebe postaráno.

    Mnozí z nás přinesli velké oběti, abychom tu mohli být. Překročili jsme oceány a kontinenty, nechali za sebou rodinu, přátele a známé kultury. Naučili jsme se nové jazyky, přizpůsobili se novým systémům a krok za krokem budovali život od nuly. A někdy v nás ta vzdálenost zanechá pocit osamění, ztracenosti nebo vnitřní prázdnoty. Víra pak může působit křehce a naděje daleko.

    Proto je komunita, jako je Lighthouse, tak důležitá. Dává nám místo, kde si můžeme odpočinout, kde si znovu doplníme „nádrže lásky“, než se vrátíme do škol, továren, kanceláří, tramvají a do rytmu pražského života. Tady znovu dýcháme. Tady si připomínáme, kým jsme.

    Ale Lighthouse není jen místem odpočinku. Je součástí něčeho mnohem většího — většího než my sami a většího než naše společenství. Je to rodina mnoha národů — sešitá milostí, sjednocená křížem a nesená Duchem.

    Je to místo, kam kdokoli odkudkoli může přijít a být skutečný. Kde se setkávají kultury, srdce se propojují a roste naděje. Místo, kde si nemusíš zasloužit přijetí — protože zde, v Ježíši, už přijatý jsi. Nemusíš se stát někým jiným, abys byl milován; stačí přijít.

    Bůh nás nesvolává jen proto, aby nám bylo pohodlně — svolává nás, aby nás posílil. Ježíš řekl: „Vy jste světlo světa.“ Pokaždé, když se zde scházíme, to světlo se rozjasňuje — na kolejích, ve fabrikách, v kancelářích po celé Praze, v obývácích a kavárnách, v parcích a na stanicích metra.

    Vím, jaké to je cítit se daleko od domova — stýskat si po rodině nebo pochybovat, zda tvá víra obstojí na místě, jako je Praha. I já jsem to cítil.

    Bylo mi dvacet, když jsem opustil Ameriku a vyrazil do Evropy. Chtěl jsem být misionářem — sloužit Bohu v dalekých krajích. Někteří afričtí přátelé mi tehdy řekli: „Afrika má misionářů dost — jeď do Evropy. V Africe jsou kostely plné. V Evropě jsou kostely prázdné.“ A tak jsem jel. A tady jsem v České republice našel malou komunitu evangelistů — lidí, kteří zažili probuzení po pádu komunismu. Tehdy přišlo probuzení, hlad po pravdě. Evangelizace byla mocná po určitou dobu, a i když později zpomalila, stejný duch víry zůstal v těch věrných pracovnících.

    Přidal jsem se k nim. Sloužil jsem tak, jak sloužili oni — literární službou, setkáváním s lidmi doma, v práci, kdekoli byli. Stál jsem na náměstích. Seděl jsem u kuchyňských stolů. Více jsem naslouchal, než mluvil. Postupně jsem objevoval, že evangelium lze sdílet mnoha způsoby a že Bůh dal své církvi mnohé dary — všechny proto, aby ztracení našli Jeho. Někdo seje, jiný zalévá, jiný sklízí — ale Bůh dává růst.

    Žiji tady už tak dlouho, že mohu říct — jsem Čech. Moje žena je Češka, naše děti jsou Češi a toto je domov. Tvoříme vzpomínky na těchto dlažebních kostkách. Truchlím i radujeme se s přáteli, kteří se stali rodinou. A skrze to všechno mi Bůh ukázal, že mě sem přivedl z nějakého důvodu — abych se setkával s lidmi, rostl a sloužil.

    A právě proto věřím, že Lighthouse může být takovým místem pro nás všechny — kde objevujeme, proč nás Bůh přivedl právě sem. Možná ke studiu. Možná do práce. Možná k uzdravení. Možná k poslání. Ale určitě k lásce.

    Viděl jsem, jak Bůh používá takový sbor — aby uzdravoval, posiloval a připomínal nám, že patříme. Budujeme sbor, ve kterém víra roste tak pevně, že září do každého koutu Prahy. Sbor, který vítá otázky, zápasí poctivě a modlí se odvážně. Sbor, kde se děti s radostí učí jméno Ježíš, kde unavení nacházejí odpočinek a kde hledající nacházejí pravdu.

    Každý z vás má něco, co tato církev potřebuje — tvé teplo, tvůj příběh, tvou víru. Lighthouse není můj sbor; je to naše rodina. Společně jsme světlem. A stejně jako Jozuovi, když ho Bůh povolal, aby vedl svůj lid do nové země, řekl: „Buď silný a velmi odvážný. Neodchyluj se napravo ani nalevo, abys měl zdar ve všem, kam půjdeš.“ Boží slovo se tehdy nezměnilo a nemění se ani dnes. Jeho zaslíbení zůstává pevné.

    I my stojíme na novém místě — na novém začátku. Bůh nás volá, abychom byli silní a věrní, abychom zůstali pravdiví Jeho Slovu a chodili v povolání, které nám dal tady v Praze. Milovat své bližní. Žehnat našemu městu. Nést světlo do míst, která se zdají temná.

    Jak to vypadá tento týden? Vypadá to jako laskavost v tramvaji. Vypadá to jako poctivost v práci. Vypadá to jako modlitba za spolužáka, povzbudivá zpráva, tichý čin služby, který nikdo nevidí. Vypadá to jako pozvání, aby si někdo příští sobotu přisedl vedle tebe. Malá světla, která svítí vytrvale, se stanou majákem.

    Když to budeme dělat — když neuhneme, když zůstaneme stálí a věrní — pak bude tento Lighthouse opravdu zářit. Stane se domovem, útočištěm, světlem, které ukáže mnohým na Ježíše. A jak budeme dál přicházet — s otevřenýma rukama a otevřenými srdci — Bůh učiní víc, než si dovedeme prosit nebo představit.

    Pojďme tedy vpřed společně — neodbočujíce napravo ani nalevo — ale upírajíce své oči na Něho, který nás sem povolal a nikdy nás neopustí ani nezanechá. Znovu se odevzdejme Jeho Slovu, modlitbě, lásce a odvaze.

    Přátelé, tohle je teprve začátek. Bůh nás povolal, abychom byli jednou rodinou — z mnoha národů — a zářili Jeho světlem tady v Praze. Buďme silní a věrní. Jděme rovně vpřed s očima upřenýma na Ježíše. A ať se toto místo opravdu stane domovem — malým kouskem nebe — pro každého, kdo těmito dveřmi projde.

    Amen.“

    Byla to velmi emotivní a silná sobota, na kterou jen tak nezapomeneme. Během celého dne bylo možné si živě připomenout to základní a největší poslání, které jsme od Krista Pána dostali. Centrem naší pozornosti byla víra, naděje a hluboká smysluplnost života ve službě evangeliu. Je to skutečně obrovské povzbuzení, protože v době, která se často zdá být křesťanství nepřející a nenakloněná, Bůh viditelně dělá zázraky a tento nový sbor je toho jasným důkazem. Velké poděkování a uznání patří také původnímu sboru Bethany, ze kterého LightHouse s láskou a podporou vzešel. Chválím a děkuji Bohu za to, jak mocně působí a vede svou církev i všechny Boží děti v ní. Kéž Bůh žehná sboru LightHouse i všem lidem, kteří jej tvoří. 

    Jan Matoušek, tajemník Českého sdružení CASD

  • Zpráva z 8. zasedání výboru Českého sdružení

    V neděli 12. října 2025 od 9:00 proběhlo v prostorách ČSU CASD v Praze osmé zasedání výboru Českého sdružení CASD. 

    Hosty zasedání VČS byli Tomáš Špác a Martin Pavlík, kteří přednesli zprávu z oddělení dětí i zprávu z oddělení mládeže.


    PERSONÁLNÍ ROZHODNUTÍ

    Povolení k duchovenské službě

    VČS udělil povolení k duchovenské službě P. Ederovi. Ordinovaným kazatelem pro P. Edera bude P. Šimek.

    Ukončení pracovního poměru – M. Drastík

    VČS odsouhlasil ukončení pracovní smlouvy s M. Drastíkem. Po vzájemné domluvě mezi ČS a M. Drastíkem bude ukončena k 31. 10. 2025.  ČS poskytne sponzorský dar hospicu Athelas ve výši osobních nákladů na 0,3 úvazku na 12 měsíců ve prospěch kaplanské služby M. Drastíka.


    ADMINISTRATIVNÍ ROZHODNUTÍ

    Prostory pro SafePoint

    VČS pověřil vedení ČS k uzavření nájemní smlouvy na prostory pro skupinu SafePoint.

    Výsledek el. hlasování 05 VČS 24–29: Pravidla pro laické kazatele

    VČS potvrdil el. hlasování, ve kterém byla přijata aktualizovaná pravidla pro laické kazatele na území ČSU a rozhodl nahradit jimi dosud platná pravidla vydaná ČS, a to od 1. července 2025.

    Výsledek el. hlasování 06 VČS 24–29: Výroční zpráva

    VČS potvrdil el. hlasování, ve kterém byla přijata výročí zpráva ČS CASD za rok 2024.

    Výsledek el. hlasování 07 VČS 24–29: Oprava střechy – Liberec

    VČS potvrdil el. hlasování, ve kterém byla přijata žádost sboru CASD Liberec o opravdu střechy. Řešení havarijní situace střechy bude řešena „variantou pozink“, v celkové částce 654.000,- Kč.

    Výsledek el. hlasování 08 VČS 24–29: Úhlový kámen Praha – Smíchov

    VČS potvrdil el. hlasování, ve kterém byla schválena nákladů na obklad stavby „Úhelný kámen Praha – Smíchov“. (Celkem bez DPH 543.390,- Kč.) Na základě odsouhlasení VČS započnou práce na dokončení této etapy revitalizace budovy.

    Výsledek el. hlasování 09 VČS 24–29: Vamberk

    VČS potvrdil el. hlasování, ve kterém na základě předloženého návrhu výběrové komise ČS bylo schváleno uzavření smlouvy na rekonstrukci WC a rozšíření jídelny v modlitebně Vamberk s firmou KPV systém s.r.o za cenu 2.840.260,04 Kč bez DPH.

    Přejmenování sboru Štětkovice a skupiny Sedlčany

    VČS na základě žádosti sboru CASD Štětkovice schválil přejmenování sboru CASD Štětkovice na sbor CASD Sedlčany. VČS přijal změnu adresy sboru. Dále VČS odsouhlasil změnu názvu skupiny Sedlčany na skupinu Štětkovice a přijal její rozpuštění.

    Rozpuštění skupiny Drážďany

    VČS na základě žádosti sboru CASD Rumburk odsouhlasil rozpuštění skupiny Drážďany.  Práce s romskou komunitou bude pokračovat v severních Čechách.

    Žádost o sabatikl

    VČS schválil žádost Miroslava Bíska o studijní volno, a to v létě 2026. 

    Zpráva ze sabatiklu – S. Lanc a J. Vojáčková

    VČS vzal na vědomí zprávy ze studijního volna S. Lance i J. Vojáčkové.

    Zahraniční služební cesta – A. Shamray

    VČS schválil zahraniční cestu A. Shamraye 15. listopadu 2025 do Chemnitzu (Německo). Náklady na cestu bude hradit Berlin-Central German Conference.

    Plán zahraničních cest pro rok 2026

    VČS schválil plán zahraničních cest pro rok 2026.

    Zahraniční návštěvy pro rok 2026

    VČS odsouhlasil pozvat Jona Pauliena jako hlavního řečníka Biblického týdne 2026.


    HOSPODÁŘSKÁ ROZHODNUTÍ

    Určení auditora a uzavření smlouvy

    Výbor Českého sdružení určil auditorem účetní závěrky za roky 2025–2027 společnost 22HLAV s.r.o. a pověřil vedení ČS uzavřít se společností 22 HLAV s.r.o. smlouvu.

    Objem prostředků na Grantovou výzvu 2026

    VČS schválil pro Grantovou výzvu pro rok 2026 částku 800.000,- Kč.

    Fond oprav – změna pravidel

    VČS přijal změny pravidel pro fondy oprav s platností od 1. ledna 2026. Hospodář ČS pošle aktualizované znění těchto pravidel hospodářům, starším a kazatelům sborů do konce října 2025. 

    Žádost o zakoupení tábořiště pro KP

    VČS odsouhlasil záměr nákupu tábořiště pro oblast klubu Patfhidner – Východní vítr. Pro tento nákup vyčlenil částku 500.000,- Kč.

  • Adventista Pavel Zvolánek se stává hlavním kaplanem českých věznic

    Adventista Pavel Zvolánek se stává hlavním kaplanem českých věznic

    Pavel Zvolánek, kazatel Církve adventistů sedmého dne a dlouholetý vězeňský duchovní, byl generálním ředitelem VS ČR gen. por. Simonem Michailidisem jmenován hlavním kaplanem Vězeňské služby České republiky. Ve funkci střídá svého dosavadního kolegu Ottu Brocha. Jeho jmenování přichází po deseti letech služby ve věznici Valdice.

    Pavel Zvolánek působí jako kaplan v českých věznicích od roku 1998, kdy se stal jedním z prvních kaplanů za vedení tehdejšího hlavního kaplana a zakladatele duchovní služby Bohdana Pivoňky. Během své praxe doprovázel stovky odsouzených i vězeňský personál v jejich nelehké každodennosti. Ve Valdicích, jedné z nejpřísněji střežených věznic v Česku, pracoval s doživotně odsouzenými vězni, kde si získal respekt díky své schopnosti naslouchat a poskytovat duchovní podporu i v nejtěžších podmínkách.

    Zvolánek je známý svým přesvědčením, že klíčem k prevenci kriminality je důvěra Bohu a spoléhání na Boží pomoc ve všech situacích, které člověka potkávají. Duchovní služba ve věznicích by podle něj měla být postavena na empatii a podpoře bez odsuzování. „Kaplan není terapeut, není kontrolor. Je to člověk, který zůstává, i když ostatní odejdou,“ říká Zvolánek, který se ve své nové roli chce zaměřit na personální stabilitu v kaplanském sboru, vzdělávání a další spolupráci s církvemi i neziskovými organizacemi.

    Zvolánek je od počátku své vězeňské služby ordinovaným kazatelem Církve adventistů sedmého dne. V letech 2007–2015 zastával funkci předsedy Českého sdružení CASD, předtím byl hospodářem a tajemníkem sdružení. Ve své kazatelské službě dlouhodobě klade důraz na praktickou víru, přístupnost a otevřenost vůči těm, kdo hledají nové začátky.

    „Věříme v hodnotu každého člověka a v sílu naděje. Služba Pavla Zvolánka je toho konkrétním příkladem. Jeho jmenování vnímáme jako důležitý moment nejen pro naši církev, ale i pro vězeňskou duchovní službu jako celek,“ říká Vít Vurst, předseda Českého sdružení Církve adventistů sedmého dne.

    Medailonek:
    Pavel Zvolánek (*1961) působí jako vězeňský kaplan od roku 1998. Pracoval ve věznicích v Českých Budějovicích a Valdicích. Duchovní službu ve věznicích ale začal jako dobrovolník ve věznici Rýnovice. Později zastával osm let pozici předsedy spolku Vězeňské duchovenské péče, kde vystřídal Renatu Balcarovou. Spolek sdružuje dobrovolníky, kteří chtějí navštěvovat odsouzené a nejsou zaměstnanci věznic.

    Vedle duchovenské služby ve věznicích byl také sborovým kazatelem v různých městech v Čechách, naposledy v Písku, Strakonicích a Protivíně. V roce 2020 se stal zástupcem hlavního kaplana Vězeňské služby České republiky, Otty Brocha, kterého letos ve funkci vystřídá.

    Pavel Zvolánek je ženatý, má tři dcery a čtyři vnoučata. Ve volném čase rád čte, jezdí na kole a sbírá historické fotografie.

  • Nabídka zaměstnání pro učitele a učitelky

    Nabídka zaměstnání pro učitele a učitelky

    Křesťanská střední škola, základní škola a mateřská škola Elijáš, se sídlem v Praze 4, hledá do svého kolektivu učitele/učitelku pro mateřské školy a také pro první stupeň základní školy.

    Více o škole Elijáš najdete na webu školy a informace o nabídce včetně kontaktu jsou uvedeny na níže přiložených plakátech.

  • Rozloučení

    Rozloučení

    Milé sestry, milí bratři, přátelé,

    se smutkem v srdci i nadějí, kterou nám dává víra ve věčný život v Kristu, Vám oznamujeme, že nás k dočasnému odpočinku opustila naše sestra, kolegyně i přítelkyně, Marta Kysílková. Kristus je mostem, který všechno krásné, veškerou naši lásku, přenese přes nejtemnější údolí k životu. I přes tuto nádhernou naději je to smutná chvíle dočasného osamocení zejména pro nejbližší. Rozloučení se sestrou Martou proběhne v pátek 27. června ve 14 hodin v Malé obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.

    Připojujeme se k modlitbám o Boží sílu a přiznání v těžké chvíli pro rodinu a blízké.

Oznámení o souborech cookie ve WordPressu od Real Cookie Banneru